|
Úvodní stránka
Turistické informace
Prohlídka expozice
Návštěvní doba
Vstupné
Mapy a plánky
Zámecké sbírky
Obrazárna
Bosch
Knihovna
Etnografie
Zbraně
Historie
Historický vývoj
Přehled majitelů
Rozrody majitelů
Erby majitelů
Rod Colloredů
Pověsti
Město a okolí
Procházka městem
Fotografie
Exteriéry
Interiéry
Historické obrázky
Město
a park
Odkazy
Encyklopedie
Monografie
Články
Odkazy na internetu
Na této stránce najdete stručnou prohlídku zámecké expozice - jednotlivými přístupnými místnostmi. Jedná se o upravenou verzi skutečného průvodcovského výkladu a pro podrobnější seznámení s jednotlivými tematickými celky (historie, sbírky, apod.) doporučujeme použít odkazy, které vás zavedou na příslušné stránky s daným tématem.
Etnografická hala
Schodiště a chodbička
Pracovna a ložnice
Kuřácký salonek
Jídelna
Reprezentační salon
Herna
Koupelna
Převlékárna
Ložnice
Hostinské pokoje
Obrazárna
Knihovna
Orientální zbrojnice
Lovecký sál
Rytířský sál
Historická hala
|
|
Prohlídka zámku začíná v etnografické hale, kde je vystavena část sbírky, kterou shromáždil poslední majitel zámku, Josef II. Colloredo-Mannsfeld při svých cestách po Africe a Severní Americe.
Africká část
V hale jsou vystaveny vzácné trofeje: antilopa kudu,
buvol kaferský, buvolec, kozorožec nubijský, voduška, gazely, lev,
lvice. Dále předměty z arabské části Afriky (nábytek, modlitební
koberce, zbraně, postroj na velblouda). Zbytek předmětů pochází od
afrických černochů.
Americká část
Ve druhé části jsou vystaveny předměty denní
potřeby obyvatelů Severní Ameriky - Indiánů (šaty, lovecké potřeby,
keramika, košíky, další výrobky). Zastoupeni jsou prérijní Indiáni,
Indiáni severozápadního pobřeží Severní Ameriky a Navahové. Zvířata
tu zastupuje polární pes a aligátor.
Blíže k tomuto tématu viz etnografické sbírky.
|
|
Na prvním obraze vlevo na schodišti je opočenský zámek v podobě z 18.
století. Na protější stěně z téže doby zámecký letohrádek.
Dále je tu vystavena část fondu zbraní (muškety, halapartny, zbroj, dělové
koule, apod.). Na konci schodiště je vlevo podobizna Marie Magdaleny Trčkové,
rozené z Lobkovic, matky Adama naproti Maxmiliány Harrachové,
manželky Adama Erdmana.
Portrét samotného Adama Erdmana, posledního mužského potomka Trčků,
je přímo proti schodům. Vpravo při vstupu na arkády je ještě
podobizna Rudolfa Colloreda, prvního majitele zámku z rodu Colloredů.
Z chodbičky je možné nahlédnout na schodiště do
druhého patra, kde jsou vystaveny další trofeje, na druhé straně je průhled
do kaple sv. Anny.
Blíže k historii viz stránku historický vývoj, pověst o Zlé Mandě (Marii Magdaléně Trčkové) najdede na stránce pověsti z opočenska.
|
|
Při dveřích z chodby stojí dvě italské komody ze
17. století, ostatní nábytek byl vyroben ve století 19. podle renesančních
vzorů - je neorenesanční. Mezi okny v čele místnosti visí benátské
zrcadlo.
Dále jsou tu umístěny dva staré vzácné obrazy: Žerotínský epitaf
a Dvanáctiletý Ježíš mezi učenci od následovníka Hieronyma
Bosche.
Žerotínský epitaf nechal namalovat Jan Jetřich ze Žerotína
na paměť úmrtí svého syna. Je zde namalováno pět bohoslužebných obřadů
vedených luterským knězem: svatba, křest, zpověď, kázání a přijímání.
Obraz byl původně umístěn v kostele Nejsvětější Trojice (před zámkem).
Dvanáctiletý Ježíš v chrámu a je připisován následníkovi slavného
Hieronyma Bosche. Před několika lety proběhla médii zpráva, že by mohl
být dlouho hledaným originálem přímo od Bosche, protože při restaurování
byla objevena klečící postava v bílém v popředí kompozice. Později
se však zjistilo, že dřevo, na kterém je obraz namalován, bylo uříznuto
několik desítek let po Boschově smrti.
Dveřmi lze ještě nahlédnout do pánské ložnice. Nábytek
je tam z 19. století, vykládaný slonovinou. V této místnosti je také
mimořádně zdařilý kazetový strop.
Bližší informace o Boschově obraze se dozvíte na stránce Hieronymus Bosch - následovník, o Žerotínském epitafu na stránce zámecká obrazárna.
|
|
Další místnost sloužila jako kuřárna a
navazovala na vedlejší jídelnu, kde se kouřit nesmělo. Dodnes její
funkci připomínají dva rohy při oknech, které sloužili jako popelníky.
Ve vitrínách je dále vystaveno sklo a porcelán (sklo
benátské nitkové, české barokní sklo a vídeňský porcelán). Na skříních
je ukázka německé kameniny, která se používala od 16. do 18. století.
|
|
Jídelna byla zařízena také v 19. století, ale
tentokrát se vrací ke vzorům barokním (neobaroko); pouze dva konzolové
stolky mezi okny jsou ryze barokní ze 17. století.
Pod českým křišťálovým lustrem je prostřeno pro
16 osob z míšeňského porcelánu. Dále je místnost vybavena vídeňským
porcelánem (svícny na stole a ve vitríně) a čínským porcelánem (vázy).
Colloredové hájily zájmy vládnoucího císařského
rodu Habsburků. Po stěnách jsou tu rozvěšeny jejich podobizny: Leopold I.,
Karel VI., Marie Terezie, František Lotrinský, Josef II.,
Leopold II.
|
|
Nejzdobnější místností expozice je reprezentační salon, romantismus.
Stěny a strop jsou zdobeny rokokovou štukovou výzdobou, kterou zhotovili
francouzští štukatéři (1910 až 1911). Nábytek je zde také francouzský,
barokní a rokokový.
Po stěnách jsou portréty význačnějších osobností z rodu Colloredů:
Rudolf Josef I.Colloredo, František I. de Paula
Gundakar Colloredo a jeho Marie Isabela z Mansfeldu. Svatbou z
roku 1771 se spojila rodová jména a erby (spojení až 1789) a celý rod
je nadále znám jako Colloredo-Mannsfeld. Dále jejich syn Rudolf Josef II.
Colloredo-Mannsfeld, František II. Gundakar s manželkou a
dcerou a Josef I. Colloredo-Mannsfeld.
Pokud vás zajímají podrobnosti z rodu Colloredů a Colloredo-Mannsfeldů, následujte odkaz na stránku o jejich rodu. Historické události, včetně dění za jednotlivých majitelů panství, popisuje historický vývoj.
|
|
Herna byla vystavěna až na počátku 20. století v
koloniálním stylu a byly v ní vystaveny další trofeje, které si přivezl
Josef II. ze Severní Ameriky (jelen wapiti, medvěd kodiacký, medvěd
grizzly, lední medvěd, atd.).
Na stropě jsou vymalovány erby spřízněných rodů.
O trofejích si můžete přečíst na stránce etnografické sbírky.
Koupelna je ukázkou dobové hygieny z počátku 20. století.
|
|
Celá jedna stěna v dámské převlékárně je šatníková
skříň, ve které je rovněž skrytý průchod do koupelny a malá
toaletka. Nábytek zde je barokní a výzdoba po stěnách s loveckou
tematikou (v baroku oblíbená). Tapiserie jsou flanderské.
Místnosti v tomto křídle jsou vystavěny tak, že dveře
jsou v jedné rovině - enfilada.
|
|
Ložnice je zařízena ve stylu druhého rokoka. Zřejmě nejvíce zaujme postel s velikým baldachýnem. Dále je místnost vybavena rokokovým nábytkem, benátským zrcadlem a barevným benátským lustrem ze štípaného skla.
|
|
Hostinské pokoje nesloužily přímo panstvu, ale byly propůjčovány k bydlení hostům. V 80. letech byly místnosti upraveny tak, aby na nich byl vidět vývoj kultury bydlení od renesance po empír. Jsou tu: renesanční pokoj, barokní pokoj, pokoj z pozdního baroka, klasicismu a poslední, modrý pokoj, je ve stylu empíru.
|
|
Obrazárna Colloredů byla založena koncem 18. století.
Původně byla uložena v zámečku Döbling u Vídně a roku 1895 převezena
sem na Opočno. Část obrazového fondu je rozmístěna po celé expozici
(zejména v hostinských pokojích), podstatná část je ve dvou sálech
obrazárny, která je zařazena do prohlídkové trasy, ale nezanedbatelná
část je v sekundární obrazárně, která je pro veřejnost přístupná
pouze dva víkendy v roce.
V prvním sále obrazárny je ukázka okruhu malířské školy
benátské. Ta malovala především biblické motivy a je také známa
svou barevností. Jsou zde mimo jiné: Zvěstování od Martena de
Vos, Poslední večeře od Leandra Bassana nebo Madona s děckem a
malým Janem Křtitelem od Andrea del Sarta, Trevisaniho Zavraždění
sv. Václava aj.
V druhém sále je představena malířská škola
neapolská. Ta kromě biblických motivů malovala i motivy z mytologie,
dále výjevy z bitev a dosti drastické náměty plné krve a mučení.
Jsou zde například tři velká plátna zachycující bitvu před Mantovou,
Apotéózy vítězů od Giacoma del Po, Únos Kefalův a Dido
a Aeneas od Francesca Solimeny či Apollo a Marsyas od neznámého
autora.
Podrobněji o sbírce obrazů viz zámecká obrazárna.
|
|
Celkem je na Opočně asi 12000 svazků knih a v této
místnosti asi třetina z nich. Podle popisků u stropu jsou to knihy vědecké.
Jsou psány francouzsky, německy, italsky a latinsky. Česky jich je tu jen
několik (například kompletní díla Augusta Sedláčka).
Jedním ze vzácných prvotisků je zde Schöedlova Kronika
světa. Byla vydána roku 1493 v Norimberku a obsahuje na 2000 dřevorytů
významných evropských a asijských měst (otevřena je na stránce, kde
je vůbec první známé vyobrazení Prahy). Dostal ji Rudolf Colloredo jako
dar od svého kmotra, císaře Rudolfa II.
Dále je tu druhý díl Diderotovy francouzské
Encyklopedie věd z 18. století.
Blíže viz stránka pojednávající o zámecké knihovně.
Sbírku orientálních zbraní shromáždil opět Josef II., ale nakupoval převážně na evropském starožitnickém trhu. Sbírka je rozdělena geograficky podle místa původu - obsahuje zbraně z Íránu, Turecka, Afgánistánu, Indie, Indonésie, Bali, Číny a Japonska.
Ke zbraním blíže viz stránka o sbírce zbraní.
V loveckém sále jsou vystaveny různé lovecké
zbraně a potřeby, jako jsou mincíř na vážení uložené zvěře, past
na medvědy, plachty a sítě, kopí, kuše, lovecké tesáky a mečíky,
lovecké pušky a další potřeby.
K expozici loveckých zbraní je přidán stříbrem
zdobený koňský postroj, sáňky, boty kočích či plastická mapa části
Orlických hor.
Ke zbraním blíže viz stránka o sbírce zbraní.
|
|
Poslední místností prohlídky rytířský sál. Sbírka
zbraní zde je unikátní a víceméně v původním uspořádání z 19.
století.
Vystavena jsou zde děla, meče, šavle, kopí,
halapartny, partyzány, pušky, zbroje, dřevce, pistole, prachovničky a
jiné exponáty, kterých je nepopsatelně mnoho. Mezi okny je obraz stromu
života rodu Colloredů. Úplně na závěr prohlídky je k vidění známý
předmět středověku - pás cudnosti.
Ke zbraním blíže viz stránka o sbírce zbraní.
Někdy bývá součástí prohlídky i prostor dvou místností, který na závěr prohlídky procházejí návštěvníci samostatně. Bývá však z provozních důvodů otevřena zcela výjimečně. K vidění je tam například nádobí ze zámecké kuchyně, panely s popisem historických událostí, odlitky náhrobků Viléma a Jaroslava Trčky a další exponáty.
-lb-
Stránky vytvořil: Lukáš Bojčuk,
lukas.bojcuk@seznam.cz
Umístění stránky: http://sweb.cz/hejkalkovo.opocno/
Poslední aktualizace této stránky:
