HOME    ZÁMEK OPOČNO


 

 

 

 

Úvodní stránka 

Turistické informace
    Prohlídka expozice
    Návštěvní doba
    Vstupné
    Mapy a plánky
 
Zámecké sbírky
    Obrazárna
    Bosch
    Knihovna
    Etnografie
    Zbraně

Historie
    Historický vývoj
    Přehled majitelů
    Rozrody majitelů
    Erby majitelů
    Rod Colloredů
    Pověsti

Město a okolí
    Procházka městem

Fotografie
    Exteriéry
    Interiéry
    Historické obrázky
    Město a park

Odkazy
    Encyklopedie
    Monografie
    Články
    Odkazy na internetu

O stránkách
    Kontakt
    Novinky

 

 

 

 

 

Zámecká knihovna


Obsah:

    Vznik a rozvoj knihovny
            Knihy Trčků z Lípy
            První Colloredové
            Vznik knihovny
            František II. Gundakar
            Knihovna v 19. století
            Josef II. - vášnivý sběratel
            Současný stav knihovny
    Obsahové složení svěřenské knihovny
            Právnická literatura
            Historie a zeměpis
            Teologie a filosofie
            Přírodní vědy
            Militaria
            Miscelanea
            Česká literatura
    Obsahové složení francouzské knihovny  
            Rukopisy a prvotisky
            Tisky z 16. - 18. století
            Díla vědecká a zábavná
    Použitá literatura


Knihovna (hist.)

Knihovna - současný stav Knihovna - současný stav

    Mezi významné sbírky na opočenském zámku patří knihovna. Celkem čítá na 12000 svazků a je rozdělena na dvě části. Starší, tzv. svěřenská knihovna, je součástí prohlídkové trasy, mladší, tzv. francouzská knihovna, je veřejnosti nepřístupná.

Na začátek stránky... 

Vznik a rozvoj knihovny

Knihy Trčků z Lípy

    Po konfiskaci majetku Trčků z Lípy byl v lednu 1635 pořízen inventární soupis. Objevuje se v něm i pět knih. Jedná se pouze o díla náboženského charakteru: dvě německé luteránské bible, jež zřejmě byly majetkem Marie Magdaleny Trčkové, jedna Postila a dvě knížky převzaté z bible. O skutečné knihovně tedy nemůžeme ještě hovořit.

První Colloredové

    Knihovna se začala rozrůstat až za Colloredů a Colloredo-Mannsfeldů. Díky knihám můžeme něco zjistit o zájmech jednotlivých majitelů. Knihy ovšem vybírali i s ohledem na činnosti které vykonávaly. Lze např. předpokládat, že Rudolf Colloredo, císařský generál a člen Řádu maltézských rytířů, shromáždil četná militaria z 16. a 17. století a že právě jemu patřila kniha o dějinách maltézských rytířů. Rudolfův nástupce Ludvík byl silně nábožensky založen. Soustředil se proto na sbírání literatury s náboženskou, případně filosofickou tematikou. Oba dva zmínění majitelé ale na Opočně výrazněji nepobývali a ani budování knihovny nebylo příliš cílevědomé.

Vznik a rozvoj knihovny za Jeronýma a Rudolfa Josefa I.

    Podstatný rozvoj začal až v následujícím období, za vlády Jeronýma Colloreda, který je také pokládán za faktického zakladatele opočenské knihovny. Na počátku 18. Století zaznamenala knihovna ohromný nárůst svazků, zejména právnické literatury, ale také děl z oblasti historie, zeměpisu či filosofie a náboženství. Jeroným velice dbal na jednotný vzhled knih. Nechal celé knihy nebo alespoň jejich hřbety potáhnout bílou vazbou z vepřovice nebo pergamenem. Jako první z majitelů Opočna opatřil své knihy exlibris a supralibros. Krátce po Jeronýmově smrti byl sestaven první katalog, který čítá na 900 titulů. V budování knihovny na Jeronýma důstojně navázal Rudolf Josef I. Do dvou let po převzetí se knihovna rozrostla o 122 svazků a podle katalogu z roku 1747 bylo na Opočně již 1853 knih. Rudolf Josef však nechal jeden katalog sepsat již roku 1742. Ten byl řazen tematicky, zatímco v mladším soupise se postupovalo abecedně. Prvním opočenským knihovníkem ustanovil Rudolf Josef jistého G. G. Stíva. I tento majitel upřednostňoval literaturu odbornou, ale objevují se již i dílka zábavná. Do vývoje knihovny se promítla celoevropská politická situace. Nově se v knihovnách českých šlechticů objevuje literatura osvícenecká, zejména francouzská, a to jak přímo ve francouzštině, tak v překladech do jiných jazyků, v našem případě hlavně do němčiny.

František I. Gundakar

    I z doby Františka I. Gundakara se nám dochovalo několik katalogů a soupisů. Když tento muž převzal panství, přivezl si on i jeho manželka své knihy právě do Opočna. K oběma souborům byly již dříve pořízené samostatné soupisy. Díky nim víme, že František vlastnil 287 knih, a jeho manželka 22 knih. V jejím případě se opět jednalo především o literaturu náboženskou. František byl velkým milovníkem historie a umění. Za jeho panování se knihovna opět výrazně rozrostla. Podle dalšího katalogu, tentokrát z roku 1793, bylo v Opočně již kolem 6000 svazků. Podobně jako Jeroným i František opatřil své knihy exlibris.

Knihovna v 19. století

    Nový majitel, Rudolf Josef II., nechal po svém příchodu do Opočna zinventarizovat veškerý majetek, včetně knihovny. Při této příležitosti došlo k překvapivému zjištění. Knihy na jedné straně přibývaly, na straně druhé se však také ztrácely. Alespoň některé se nakonec podařilo dohledat. Také Rudolf Josef II. Připojil k svěřenské knihovně svoji sbírku čítající 520 svazků. Do poloviny 19. století se knihovna rozrostla natolik, že již nevyhovovalo její dosavadní umístění. Josef I. Proto nechal zřídit nové regály a pro další přírůstky upravit novou místnost. Ještě do 70. let zaznamenala knihovna nárůst fondů, pak nadlouho její vývoj stagnoval.

Josef II. - vášnivý sběratel

    Josef II. byl velkým milovníkem knih a jejich vášnivým sběratelem. Knihy ovšem nebyly včleněny do stávající knihovny, ale tvoří samostatný soubor zvaný mladší nebo též francouzská knihovna. Tato sbírka je umístěna vedle herny, není ovšem veřejně přístupná. V této knihovně se nacházejí jak cenné staré tisky, tak moderní a zábavná literatura. Josef se také soustředil na shromáždění veškeré literatury pojednávající o členech jeho rodu. Dále se v jeho sbírce setkáme s četnými díly zemědělství, lesním hospodářství a lovectví a také s cestopisy. Josef knihy nejen sbíral, ale také studoval. Pečlivě podle oborů protřídil a uspořádal svěřenskou knihovnu. Je snad trochu překvapivé, že katalog který nechal nově zpracovat není veden příliš pečlivě. Josef II. se v neposlední řadě sám věnoval literární činnosti. Nejvíce pozornosti a uznání dosáhly dvě publikace věnované Josefovu předku Petru Arnoštu Mansfeldovi.

Současný stav knihovny

    Po druhé světové válce byla do Opočna převezena i sbírka 900 knih z dalšího rodového sídla v Dobříši. Tyto knihy byly umístěny v samostatném depozitáři. Celkem se tedy na zámku nachází kolen 11 000 knih. Současné uspořádání svěřenské knihovny pochází zřejmě z konce 19. století, kdy byly započaty rozsáhlé úpravy interiérů a došlo k celkově novému uspořádání zámeckých sbírek. Knihy jsou uloženy v regálech umístěných po celém obvodu místnosti, od podlahy až ke stropu. Regály jsou svisle rozděleny na oddíly označené římskými číslicemi I - XXVII. Tyto oddíly jsou ještě dále děleny ve vodorovné linii na pododdíly s označením a - k. Knihy jsou řazeny podle jednotlivých vědních oborů. 

Na začátek stránky... 

Obsahové složení a nejvýznamnější díla svěřenské knihovny

    Jak již vyplývá z předchozího textu, v opočenské knihovně jednoznačně převažuje literatura vědecká. Zastoupeny jsou všechny možné oblasti: teologie, filosofie, přírodní vědy, historie, zeměpis, lingvistika a právnická literatura.

Právnická literatura

    Právnická literatura má v Opočně nejširší zastoupení. Nalezneme zde jak studie o dějinách práva, tak sbírky zákonů apod. Nejcennějším dílem z této oblasti je čtyřsvazkový "Codex Habes optime lector codicis D. Justiniani", sbírka zákonů byzantského císaře Justiniána z roku 534, zde ve vydání z roku 1542.

Historie a zeměpis

    I historie má bohaté zastoupení v podobě historických slovníků a encyklopedií, soupisů dějin jednotlivých států, životopisů významných osobností. Velice cenné jsou dvě inkunábule, neboli prvotisky. Tak se označují knihy vytištěné do roku 1500. Vůbec nejcennějším dílem v opočenské knihovně je Kronika světa - Liber cronicarum, kterou roku 1493 vydal v Norimberku Hartman Schedel. Tento cenný tisk dostal Rudolf Colloredo jako dar ke křtu od svého kmotra, císaře Rudolfa II. Kniha obsahuje mnoho dřevořezů představujících různá evropská, asijská i africká města. Tyto dřevořezy jsou patrně dílem Albrechta Durera. V kronice můžeme nalézt i nejstarší známé vyobrazení Prahy. Kniha ovšem není přiřazena do regálu k ostatním knihám, ale je jí vyhrazen samostatný prostor. Jen o tři roky mladší je vydání Suetoniových Životopisů dvanáctí císařů. Bohužel, kniha je již vážně poškozena. Vedle historie jsou umístěna díla zeměpisná. I zde se nabízejí slovníky a encyklopedie či zeměpisné atlasy. Nejvýznamnější postavení zaujímá soubor topografií Matouše Mariana z Frankfurtu. Všechny mají pečlivou a jednotnou úpravu a jsou doplněny mapkami a rytinami měst, zpracovaných podle skutečnosti. Proto jsou cenným studijním dokumentem.

Teologie a filosofie

    Nejstarší skupinu tvoří díla teologická. Jedná se o několik biblí, modlitební knihy, životopisy svatých nebo dějiny některých církevních řádů. Jak již bylo zmíněno v části o vývoji knihovny, pět náboženských knih pochází již z doby Trčků z Lípy. Z oblasti filosofie mají v Opočně své místo např. Platon, Aristoteles, Seneca ne Rousseau. Mezi díla filosofická byly zařazeny i některé slovníky a encyklopedie z 18. století, většinou francouzského původu,. Na tomto místě připomeňme alespoň slavnou Diderotovu "Encyklopedie ou Dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des metiers".

Přírodní vědy

    Tyto knihy tvoří nejmenší skupinu. Výrazněji jsou zde zastoupeny pouze lékařské a matematické příručky. Nalezneme však i spisy pojednávající o astronomii, fyzice, chemii a dokonce i alchymii, jak dokládá "Lexicon alchimiae" vydaný ve Frankfurtu roku 1660. Je zřejmé, že o přírodní vědy se nikdo z opočenských majitelů příliš nezajímal.

Militaria

    Zájem mnohých naopak vzbuzovaly vojenské dějiny. O vznik a rozšíření souboru tohoto druhu literatury se zasloužili zejména Rudolf Colloredo a Josef II. Colloredo-Mannsfeld. Vedle vojensko-historických studií nalezneme i rozbory různých bitev a paměti a životopisy různých vojenských činitelů, zejména z rodu opočenských majitelů.

Miscelanea

    Poslední skupinu v knihovně tvoří drobné tisky mladšího data, protokoly, sbírky zákonů, několik ročníků novin a časopisů a malý soubor zábavné literatury. Zábavná literatura se v opočenské knihovně začala objevovat mnohem později, v širší míře je zastoupena spíše v mladší knihovně. V knihovně svěřenské jsou zařazeny některé divadelní hry od Sofokla, Plauta, Moliera a dalších. Nalezneme zde i Homérovu Iliadu nebo první holandské vydání románu Robinson Crusoe z roku 1724.

Česká literatura

    O opočenské knihovně můžeme jednoznačně prohlásit, že je nejen odborná, ale také cizojazyčně. Převládajícími jazyky jsou latina, italština, francouzština a samozřejmě němčina. Jsou zde i díla v angličtině či holandštině. Českých děl je zde ale minimum. Čestnou výjimku tvoří "Práva a zřízení zemské království českého" vydané v Praze roku 1567, "Písmo svaté Nového zákona" vydané rovněž v Praze roku 1786 a několik brožur, zákoníků a výročních zpráv z 19. století. To ovšem neznamená, že by v zámecké knihovně nebyla díla českých autorů. Jsou však zastoupena v německých a latinských překladech. Na tomto místě můžeme zmínit např. Bohuslava Balbína a jeho dílo "Miscellanea historica regni Bohemiae". V knihovně jsou i některá díla vydaná pražskými tiskárnami, např. "Quadratura circuli" vydaná roku 1675.

Na začátek stránky... 

Obsahové složení francouzské knihovny

Rukopisy a prvotisky

    Francouzská nebo též mladší zámecká knihovna vznikla sice až na počátku 20. století, to však neznamená, že obsahuje pouze moderní díla. Oproti svěřenské knihovně jsou zde zastoupeny i rukopisy vzniklé však již v době existence knihtisku. Rukopisů je zde celkem devět. Nejstarším z nich je "Album amicorum" od Conrada Peutingera. Jedná se o památníček z let 1594 - 1600.

    Knihovna má dále sedm prvotisků z období mezi lety 1486 - 1500. Onen nejstarčí tisk pochází z Benátek a jedná se o dílo "Deorgetales" od Nigera Francisca. Spis si zachoval původní pozdně gotickou vazbu. Zmiňme ještě jeden prvotisk, a sice "Summa Angelica venerabilis in expo pris fratris Angeli de Clavisio ordinis minorum" z roku 1499. Mladší vydání této knihy je uloženo i ve svěřenecké knihovně. Tento tisk je ale mnohem cennější, neboť se jedná o vůbec první vydání.

Tisky z 16. - 18. století

    Významnou část tvoří staré tisky z 16. - 18. století. Josef II. je skupoval na aukcích po celé Evropě. O své knihy se také velice pečlivě staral, až na výjimky nejsou vůbec poškozeny. Pozoruhodný původ má kniha "Memoires pour servire l´histoire d´Anna d´Autriche, apoua de Louis XIII. roi de France". Všechny svazky jsou označeny supralibros Madame de Pompadour. V jednom svazku je vloženo i její kolorované exlibris. Z českých tisků zde nalezneme např. Kroniku českou Václava Hájka z Libočan ve vydání z roku 1761. Autory dalších bohemik byli opět Balbín nebo Gelasius Dobner. A ve vydání z roku 1720 je zde i "Orbis Sensualium Pictus" od Komenského.

Díla vědecká a zábavná

    I o mladší knihovně můžeme prohlásit, že se jedná o knihovnu vědeckou. Jsou zde shromážděna díla o historii, zeměpise, genealogii, heraldice, přírodních vědách, lovectví a samozřejmě nechybí militaria a cestopisy. Značná část knih se vztahuje k historii Colloredů a Mansfeldů.

    Zábavná literatura je zde ovšem zastoupena mnohem více než v knihovně svěřenské. Podle katalogu zpracovaného v letech 1956 - 1957 si můžeme spočítat, že z 1788 děl je 225 knih beletristických. Jedná se zejména o díla anglických a francouzských autorů, jako byli např. Balzac, Diderot, Villon, France, Poe, Dickens, Scott nebo markýz de Sade a mnoho dalších.

Na začátek stránky... 

-mb-
(13. dubna 2001)


Literatura použitá k přípravě této stránky:


Stránky vytvořil: Lukáš Bojčuk, lukas.bojcuk@seznam.cz
Umístění stránky: http://sweb.cz/hejkalkovo.opocno/ 
Poslední aktualizace této stránky:

NAVRCHOLU.cz